Tak jako Kudláková ze známé trilogie Byl jednou jeden polda se i ženy mimo filmová plátna musí rozhodnout jak budou prezentovat svojí profesi či dosažené vzdělání. Co dát na vizitky, dveře kanceláří, poštovní schránky, informační tabulky nebo záhlaví emailů? Chcete být raději lékař nebo lékařka? Jste učitelka nebo učitel? A co takhle titulek „herec Květa Fialová“ nebo označení „chirurgyně“?
Tradičně se v češtině mužský rod považuje za zástupný, a tak může označovat jak muže, tak i ženy. Gramaticky je štítek u mluvčí na konferenci „vědec Nováková“ vlastně zcela správně. Výraz vědec podle pravidel české gramatiky (konkrétně se jedná o generické maskulinum) zahrnuje jak muže, tak ženy pracující ve vědě. V používání jazyka ale nejde jen o to, zda výraz splňuje gramatická pravidla, ale i o jeho další vlastnosti, které jsou pro komunikaci zcela zásadní – například o hodnoty, která jednotlivá slova a jejich tvary representují.
Maskulinum zní mnoha lidem důstojněji; některé ženy se tudíž raději označí za architekta či inženýra-ekonoma než architektku a inženýrku-ekonomku. Jak ale můžeme vidět na příkladu známého (nebo známé?) promovaného psychologa magistry Kudlákové, která problém vyřešila opravdu šibalsky, tedy označila se oběma rody naráz (což produkuje komický efekt, kterým je tato postavička charakteristická) nebo jak vidíme na příkladu vědce Novákové, kde zase použití mužského rodu působí zkostnatělým dojmem či hnidopišsky, generické maskulinum nemusí být vždy ta nejšťastnější volba.
Jazyková věda k tomuto navíc dodává, že distribuce rodu v českém jazyce podléhá jakýmsi nepsaným pravidlům, která si neuvědomíme, dokud se na ně nezaměříme. Tyto pravidla mají navíc ryze mocenské zabarvení – ve společensky, ekonomicky a politicky důležitých doménách, především pak na trhu práce, se tak vyskytují především mužský rod a mužské koncovky. Ty ale nejsou tak neutrální a fér, jak by se mohlo na první pohled zdát: podle výzkumu z roku 1998 tento druh vyjadřování vyvolává představu muže především u vysoce hodnocených pozic. „Čím vyšší je status dané profese nebo pozice, tím více jej dotazované osoby spojovaly s obrazem muže“ konstatuje lingvistka Valdrová a dodává, že „to má neblahé důsledky pro image odbornic na pracovním trhu“. K závěru, že podobné představy o genderovém rozdělení profesí a pozic má většina lidí, dospěl i výzkum s názvem „Žena a vědec? To mi nejde dohromady“ inspirovaný výrokem jedhono z žáků základní školy, který si nedovedl představit, že vědcem by mohla být právě i žena.
Ukazuje se tak, že máme tendenci vnímat kvalitu výkonu profese či funkce podle toho, které pohlaví ji vykonává: zatímco kuchařku si představíme u okénka v kantýně, pod slovem kuchař se nám vybaví odborník s bílou čepicí. Z tohoto důvodu se tak ženám může mužský rod zdát na první pohled prestižnější a tak se označují například jako „asistent“ nebo „výzkumník“. Jak ale vyplývá z výše zmíněných výzkumů, tato strategie je spíše jakousi medvědí službou ženskému pokolení. Dotyčná si sice může myslet, že si dodává prestiže tím, že se rodově přiřadí k těm profesně úspěšnějším a privilegovanějším, v podstatě ale tak reprodukuje a dále podporuje chápání mužského rodu jako hodnotově cennějšího a to na úkor rodu ženského. „Ženské jazykové tvary (a s nimi i ženy) ztratí svůj společensky nižší status tím jak se budou častěji používat“ poznamenává Valdrová[1].
Na závěr jen dodejme, že přechylování slov u profesí a titulů je trendem, který se zřejmě bude dále rozšiřovat i tím, jak se budou ženy dostávat do pozic a profesí, o kterých se jim v minulosti mohlo leda tak zdát. „Divně“ znějící názvy, jako například výše zmíněná chirurgyně, jsou zřejmě jen otázkou zvyku. To například dokládá vznik a vývoj dnes již zdomácnělého slova ministryně. V 50. letech totiž probíhala veřejná debata o tom, jak pojmenovat ženu v ministerské funkci, tenkrát se nabízela divně a nezvykle znějící slova jako je ministra, ministerka či ministryně.
[1] Více k problematice jazyka a genderu http://data.idnes.cz/soubory/studium/A100125_BAR_GENDER_PRIRUCKA.PDF
Tags: gramatika, jazykověda, mužský rod, ženy